čtvrtek 28. října 2010

Valle de Bravo

Město u jezera, položené ve 1850 m nad mořem.

Po příjezdu do městečka necháváme naše auta na hlídaném parkovišti. Na zdejší zvyk nechat klíče hlídačům, kteří s auty sami zaparkují, si asi nezvyknu, navíc jejich věk, mladšímu odhadem sotva patnáct let, mnoho důvěry v jejich řidičské schopnosti také příliš nevzbuzuje. Parkovacích míst není nazbyt, a tak nám nezbývá, než důvěřovat.

Ve stánku pečlivě vybírám kšiltovku pro synovce. Nakonec kupuji nádherný kousek vyvedený v typických mexických barvách - v červenobílozelené barevné kombinaci. Po chvíli vystřídal nadšení z dobrého kupu pocit rozčarování, neboť na lístku vzadu na čepici spatřuji nápis Made in China. Na náladě nepřidá ani patrně pravdivá poznámka rozesmátých kolegů, že hlavní motiv nad kšiltem není obrázek agáve, ale list marihuany. Rezignuji...


Zobrazit místo Valle de Bravo na větší mapě

Taxco

Toto město je známé svými stříbrnými doly. Dokonce už na letišti v Mexico City jsou k vidění reklamy vybízející k návštěvě tohoto místa.

Taxco (čti tasko) je město postavené ve velmi kopcovitém terénu. Taxikáři zde jezdí výhradně s volkswagnem brouk, jemuž jízda do strmého kopce zjevně nedělá větší potíže. V mnoha uličkách bez chodníků jsme kvůli všudypřítomným broukům museli být docela ostražití.

Původně jsem se domníval, že jedeme navštívit stříbrné doly, ale podle všeho jsou doly už uzavřené a město žije ze své těžařské slávy cestovním ruchem, a samozřejmě převážně prodejem stříbra. Krámků s prodejem šperků je zde nespočet.

Nad městem se na vrcholu jednoho z kopců tyčí socha připomínající svoji známější a větší konkurentku z brazilského Rio de Janeira. V blízkosti sochy se nachází vyhlídka s pohledem na celé město, kterou jsme si díky našemu výšlapu také dopřáli. O náročnosti terénu svědčí také ohlušující rána z nedalekého parkoviště, kde v čerstvě zaparkovaném off-roadu zřejmě praskla hadice chlazení.


Zobrazit místo Taxco na větší mapě

Teotenango a Malinalco

Malinalco
V Malinalcu jsme navštívili Aztécký chrám El Cuauhcalli vytesaný do skály. Podle informační tabulky se jedná o mimořádnou monolitickou památku, jejíž výstavba byla zahájena v roce 1501. Na třetím schodu centrálního schodiště jsou vidět zbytky sochy válečníka. Na každé straně schodiště sedí ocelot. Vchod půlkruhového prostoru nad schodištěm je orámován hadem. Nalevo před vchodem je možno vidět buben s malými otvory naplněnými fragmenty ze sopečné horniny, které simulují pokožku ocelota a napravo od vchodu se nachází had se šípy, na němž sedí lidská postava, snad válečník - Eagle Warrior. Uvnitř místnosti byly do lavic vytesány tři postavy: v centru kůže jaguára a na každé straně orel.
Kruhový otvor uprostřed místnosti sloužil k zachytávání krve obětí Aztéckého obřadu.


Zobrazit místo Malinalco na větší mapě

Vulkán Nevado de Toluca

Jihozápadně od města Toluca se nachází tento vyhaslý vulkán, jehož vrcholek dosahuje výšky 4690 m nad mořem. V jícnu vulkánu leží dvě jezera.

K vulkánu se stoupá po prašné cestě. S auty jsme párkrát zastavili v úsecích, které nás svým výhledem vybízely k focení. Přestávky mimo jiné sloužily také k aklimatizaci, aby si naše těla zvykla na změnu nadmořské výšky. Během necelé hodiny jsme překonali výškový rozdíl okolo 2000 metrů.

Nakonec jsme dojeli na parkoviště, které se nachází asi 200 m pod vrcholem vulkánu. V této výšce už stromy nerostou, okolo byly k vidění jen traviny. Dál jsme šli pěšky. Úbytek kyslíku už byl citelně znát, a tak jsme se spíš soustředili na rytmické hluboké dýchání.

Konečně jsme došli k okraji kráteru. Naskytl se nám nádherný pohled na dvě jezera - jedno zabarvené do zelena a druhé do modra. Po krátkém odpočinku jsme začali vystupovat strmým svahem k jednomu z vedlejších štítů vulkánu. Ostrý vítr nás donutil se doobléci. Po čase se část naší sedmičlené výpravy oddělila a vrátila zpět dolů prozkoumat obě jezera.

Ve výstupu jsme pokračovali ve třech. Terén pro nás nelezce začal být místy trochu nejistý, ale touha pokračovat dál doprovázená vzájemným pobízením nakonec převážila nad obavou z podcenění situace. A tak jsme zdolali náš vrchol.

Nastal čas návratu. Druhá část výpravy už na nás dole čekala. Sestup byl mnohem snadnější a rychlejší. Při cestě zpět na parkoviště jsme ještě lehce posvačili a zapózovali při skupinovém fotu.


Zobrazit místo Nevado de Toluca na větší mapě

Teotihuacán



Zříceniny starobylého města s pyramidami se nachází zhruba 50 km severovýchodně od Mexico City.

O původních obyvatelích, kteří toto město ve 2.století n.l. vystavěli, se mnoho neví, protože po sobě nezanechali žádné písemné záznamy.V době svého rozkvětu v 7.století zde žilo až 200000 lidí. Město zaniklo okolo roku 750, kdy z velké části vyhořelo.

Okolo roku 1300 město znovuobjevili Aztékové a dali mu jméno Teotihuacán, ve volném překladu: Místo, kde se lidé stali bohy. Aztékové zde vykonávali obětní obřady, při nichž byly lidské oběti popravovány nožy z vulkanického skla - obsidiánu.

Hlavní severojižní osu města tvoří 3,2 km dlouhá Cesta mrtvých, na jejímž severním konci stojí 42 m vysoká Pyramida měsíce. Dominantou celého města je 3. nejvyšší pyramida světa - Pyramida slunce, vysoká 65 m se základnou 220 m.

Možná nejvýznamnější stavbou Teotihuacánu je Quetzalcoatlův chrám postavený okolo roku 200, při jehož zasvěcení bylo obětováno 260 bojovníků, kteří jsou zde i pohřbeni.Quetzalcoatl (Opeřený had) byl významným božským symbolem představujícím spojení vzduchu a půdy, nebe a země.

Teotihuacán je velice vyhledávaný turisty a místí trhovci to moc dobře ví. Sesypali se na nás jako sršni a snažili se prodat co nejvíce za co nejkratší dobu. Člen naší výpravy, dobrácký gringo Honza, má znatelné problémy a brzy se stává jejich kořistí.

Návštěvu tohoto místa jsme zakončili prohlídkou muzea, jež je součástí komplexu. Za vstup jsme si museli zvlášť připlatit, vstupné nebylo v ceně základní vstupenky.


Zobrazit místo Teotihuacan na větší mapě